KamilV píše: ↑09 úno 2020, 19:16
Pánové, bez kávy a GITu se nedá programovat
To mas naprostou pravdu
Ale kdyby melo byt nejhur, tak se, ac nerad, driv vzdam te kavy
pavel1tu píše: ↑09 úno 2020, 19:44
Arduino a GIT ?
To je jako jít s kanonem na komára, ne ?
Pokud je ten kanon zdarma a vejde se v pohode jako privesek ke klicum a toho komara zarucene sunda aniz by nadelal colateral damage, tak je rozhodne jednodussi stisknout tlacitko a mit klid, nez smesne pokakovat po po mistnosti a tleskat rucickama, bez zadouciho efektu. Ze to stejne snadno sunda i tank ci orbitalni stanici je hezke, ale i na ty komary je to extremne uzitecna vec
pavel1tu píše: ↑09 úno 2020, 19:44
To je pro velké projekty, kde na kodu pracují stovky/tisíce lidí, jedinec to nevyužije ....
Prvni pulka vety je pravdiva, druha rozhodne nikoli. Necitim se nikterak schizofrenne, ale gitovych repozitaru mam vyssi desitky.
Jakmile to ma vic jak dva radky, tak ma smysl to v gitu mit. Takze mam repozitare jak pro 4 radkove limericky, tak pro jednoradkove priklady na zajimave konstrukce v ruznych jazycich, tak pro projekty, ktere davno prekrocily pul milionu radku - a to na vsem tom vetsinou pracuju sam.
To pohodli mit moznost vydat se vic cestami naraz a az nasledne zahodit ty zcela slepe a ze zbytku vybrat to, co v nich je zajimave (a mezitim mezi nimi libovolne preskakovat, vracet se do minulosti (a klidne tam zakladat dali pokusne vetve), regrese automaticky hledat pulenim, to je proste priserne navykove. Pricemz samozrejme komituju po kazde vetsi zmene a pokud mam zrovna pripojeni rovnou to pushnu na domaci "server".) Samozrejme to jde cas od casu procistit, pokud se dana vec osvedci a je jassne, ze netreba se vracet. Ale ten pocit, ze pokud by mi ted prastil blesk do pocitace a spalil vsechno, tak na libovolny jiny to obnovim trivialne a prijdu jen o posledni rozepsanou vec, kterou mam stejne v pameti, tak ten pocit za to fakt stoji.
A samozrejme i konfiguraci pocitaci mam v gitu, takze staci natahnout minimalni system, pridat git, obnovit konfiguraci a nechat automaticky dotahnout vse ostatni a jsem zase zpatky na svem a nic jsem nezapomel, protoze git to obsahuje.
Takhle, jako jo, uz jsem psal programy tak, ze jsem proste presmeroval standardni vstup do souboru a psal jsem. Nebo jem rucne editoval sektory na disku. Dokonce jsem nektere veci delal tak, ze jsem je rucne prelozil do strojoveho kodu a primo nacpal, byte po bytu, do pameti a pak skocil na zacatek a doufal, ze jsem neudelal chybu.
Samozrejme i blby notepad/Arduino IDE jsou lepsi vyvojove prostredi, ackoli je to stejne zoufalost.
No a pak tu mame skutecne programatorske nastroje a to je holt radove jina trida.
Takze samozrejme bych mohl kopirovat soubory z blink1.ino na blink2.ino a blink2-zaloha.ino a jednou za mesic to ulozit na disketu a doufat, ze za dalsi mesic se v tom jeste vyznam.
No a nebo to proste vrazim do gitu, nic neresim, co se mi nelibi, to prepisu rovnou, stejne to muzu kdykoli obnovit a pak se zae vratit k te promazane verzi. Muzu si vyjet rozdily mezi libovolnyma dvema verzemi v cele historii. Kdyz chci pridat dalsi tlacitko, tak se kouknu na rozdil mezi verzi "pridani tlacitka" a predchozi a hned vim, ze nesmim zapomenout na tyhle #define na zacatku, setMode uprostred setupu a tamten blok na konci loopu.